Autismus (poruchy autistického spektra – PAS) řadíme mezi poruchy dětského mentálního vývoje. Chování a projevy jsou u každého dítěte s autismem značně různorodé, mění se s vývojem dítěte a souvisí také se stupněm celkového mentálního handicapu. Vývoj dítěte je narušen především v oblasti sociální interakce, komunikace a představivosti. Do této kategorie patří tyto jednotlivé diagnózy: dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom, dezintegrační poruchy v dětství, jiná pervazivní vývojová porucha.

Autistické třídy naší školy jsou určeny pro žáky ve vzdělávacím programu běžné základní školy (RVP ZV) s počtem žáků 6 až 12 nebo ve vzdělávacím programu základní školy speciální s počtem žáků 4 až 6. Tyto třídy nemusí být určeny výhradně jen pro autistické děti. Pokud je autistické dítě integrováno v běžné základní školy s počtem žáků ve třídě nad 20, vyžaduje většinou péči nejenom učitele, ale i pedagogického asistenta, který by žákovi pomáhal s komunikací, orientací v prostoru, s navazováním sociálních vztahů a v případě potřeby i s plněním školní práce. Autistické dítě pak ale může stresovat vetší kolektiv, změny v rozvrhu, na 2. stupni střídání učitelů, přechody do odborných učeben a postupně může docházet k psychickému selhávání, agresivnímu chování aj.

Hlavní metodou práce s těmito žáky je strukturované učení. To vychází z filozofického základu programu TEACCH. Při uplatňování principů strukturovaného učení se řídíme základním pravidlem, kterým je nastavení systému práce zleva doprava a shora dolů. Tento systém vychází z našich kulturních tradic a je uplatňován ve všech oborech lidské činnosti.

Základní principy: individualizace, strukturalizace, vizualizace a motivace. 

U dětí s PAS je individualizace chápána v mnohem širším měřítku. „Pro dílčí syndromy PAS je charakteristická značná variabilita symptomů, nenajdeme dva lidi se stejným vzorcem chování (Thorová 2007).“

Pro děti s PAS je také velmi důležité strukturovat prostředí a aktivity dne. Pomáhá jim to předvídat činnosti, které se každý den opakují. Pokud u dítěte s PAS dojde k neplánované změně, k nečekané události, potom nastává problém. Zaběhnuté jistoty a pravidla už jim nestačí na to, aby novou situaci zvládli, aby věděli, kde se nacházejí, co tam budou dělat, jak to budou dělat, jak dlouho, kdy a proč. Na základě neschopnosti odpovědět si na tyto otázky, se tyto děti dostávají do stresu, zmatku a strachu. Pomocí viditelného uspořádání prostředí ve třídě a škole, uspořádání času a činností je možné zmiňovaným problémům předcházet.

Vizuální vnímání a myšlení je jednou ze silných stránek dětí s PAS. Vizualizace prostoru by měla zlepšit přehlednost prostorového uspořádání a zvýšit samostatnost orientace v prostoru. Čas dětem s PAS můžeme vizualizovat pomocí konkrétních předmětů, fotografií, barevných obrázků, černobílých obrázků, piktogramů nebo slov v denním režimu. Princip vizualizace využíváme i při činnostech (pracovní schéma, procesuální schéma).

Motivace jako způsob ovlivňování chování má při práci s dětmi s PAS klíčovou roli. Pokud najdeme dostatečně motivační stimuly a vytvoříme funkční motivační systém, pak dokážeme předcházet problémům v chování. Motivační stimul (odměna) musí ihned následovat po splnění požadovaného úkolu. Formy odměn jsou: materiální odměna, činnostní odměna, sociální odměna.
(Čadilová, Žampachová 2008)

Alternativní a augmentativní komunikace (AAK)

AAK se pokouší kompenzovat projevy poruchy a postižení u osob se závažným postižením řeči, jazyka a psaní. Cílem AAK je umožnit dětem se závažnými poruchami komunikace účinně se dorozumívat a reagovat na podněty ve svém okolí, a to v takovém rozsahu, aby se stejně jako ostatní mohli aktivně účastnit života společnosti. Slovo augmentativní ukazuje, že ke zlepšení komunikace mohou být použity již existující prostředky, zatímco alternativní naznačuje vyvíjení systémů, které dočasně či trvale řeč nahrazují. AAK užívá cílené pohledy očí, gesta, manuální znaky (např. jazykový program Makaton), předměty, fotografie, obrázky, symboly, piktogramy, písmena a psaná slova, komunikační tabulky, technické pomůcky s hlasovým výstupem a počítačem. Techniky AAK jsou důležité, protože pomáhají snižovat frustraci zakoušenou mnoha dětmi s PAS, kteří nemluví. Dítě s PAS může být více účasten dění okolo sebe.

Makaton – jazykový program, který užívá ke komunikaci znaky doplněné mluvenou řečí. Znaky, pocházejí buď z přirozeného znakového jazyka komunity neslyšících, nebo ze znakových systémů užívaných ve vzdělávání neslyšících. Při používání makatonu není nezbytné znakovat všechna užívaná slova, ale znakují se zpravidla tzv. klíčová slova, která mají pro smysl sdělení největší význam. Slovník makatonu obsahuje přibližně 350 slov (znaků).

Znak do řeči – je kompenzační, doplňující a mnohdy i dočasný prostředek komunikace mezi osobami s řečovým postižením a jejich okolím. Použitím znaku pomáháme komunikovat formou, která je založena na řeči našeho těla, mimice a přirozených znacích a která se snadněji používá než mluvená řeč. Předpokladem pro používání znaku do řeči je schopnost napodobovat, spojit význam slova se symbolem.

Piktogramy – komunikační systém s obrazovými komunikačními symboly (piktogramy). Každý piktogram zastupuje jeden věcný význam. Piktogramy jsou mnohem konkrétnější, snadněji zapamatovatelné a srozumitelné pro všechny. Používání piktogramů je vždy doplněno mluvenou řečí a případně i znaky. Soubor základních symbolů je vytištěn bíle na černém pozadí.  Systém má přes 700 znaků.

PECS  (The Picture Exchange Communication System)- komunikační systém pro děti s poruchami autistického spektra. Cílem je rychlé nabytí funkčních komunikačních dovedností. Děti na obrázky neukazují, ale přinášejí je partnerovi. Na počátku výuky děti vyměňují obrázek za oblíbený pamlsek nebo věc, a tím snadno pochopí smysl komunikace. Komunikace je velmi motivující, protože dítě dostává, to, co chce.

VOKS  – výměnný obrázkový komunikační systém vycházející z metodiky PECS, přizpůsobený českým podmínkám. Systém je založen na principu výměny obrázku za žádanou věc.  Při tomto systému jde o to, jak učit děti komunikovat a především proč komunikovat. Systém vede děti k nezávislosti. Předpokladem pro používání VOKS je zvládnutí diferenciace reálných předmětů. Obrázky VOKS mohou být přizpůsobeny individuálním schopnostem dítěte (barevné fotografie, piktogramy, symbol aj.). Každé dítě má vlastní komunikační tabulku, kde má umístěné obrázky, které zná. Z komunikačních tabulek se vytvoří komunikační kniha, ke které je připojen větný proužek. Na větný proužek dítě přilepí obrázek s předmětem, který chce a dojde s ním za komunikačním partnerem. Komunikační partner si od dítěte vezme obrázek a dá mu žádanou věc. Děti mohou tvořit na proužku věty (např. Já chci 2 bonbony).  K dispozici je obrázkový soubor, který obsahuje 1443 obrázků.